Už ze základní školy jsem měl dlouhá léta zafixováno, že chemik s kuriózním a pro žáky úsměvným jménem Kekulé byl Rus. Možná to bylo kvůli tomu, že v době, kdy já chodil do školy, byl každý slavný a úspěšný člověk Rus. Možná to bylo prostě proto, že jsem ve škole nedával pozor. Každopádně jsem byl nucen tento fakt časem přehodnotit. Když jsem po původu tohoto pána začal pátrat, zjistil jsem, že je většinou považován za Němce, do jisté míry si ho však přivlastňují i jiné státy - Británie, Francie a zejména Belgie. Často je jeho jméno uváděno ve šlechtickém tvaru Friedrich August Kekulé von Stradonitz … a Stradonice, to vypadá jako jméno české obce. Nemáme na Kekulého nakonec "nárok" nejvíce my Češi?
Je samozřejmě jednodušší a časově méně náročné postavit se před žáky a během hodiny jim vše náležitě "vysvětlit", nicméně kdo si zkusil pracovat s dětmi jakéhokoliv věku projektově, dá mi za pravdu, že do práce se z ničeho nic zapojují i ti, kteří během běžné hodiny informace jen zmateně paběrují, padají nové nápady, objevují se námi ještě nenalezené informace. Výsledek se dá rovněž velice dobře prezentovat, často lépe než vzorně a okraji orámované sešity plné pouček, které si i podprůměrně vzdělavatelný žák dokáže během deseti minut vyhledat pomocí Googlu. Zápory vidím především dva - časová náročnost a problematické hodnocení práce jednotlivých žáků. Projekt tak, jak ho předkládám, předpokládá rovněž přístup k internetu. Naštěstí situace je rok od roku lepší a žáci jsou většinou zasíťovaní doma a díky icq, skypu či mailům jsou schopní velkou část práce odvést mimo vyučování.
Cílem aktivity je:
Rozdělení žáků do skupin. Ideální po čtyřech, při běžném stavu 26 - 30 žáků cca sedm skupin, z nichž každá bude řešit jiný úkol.
Zadání úkolu. Úkolem je vytvořit poster (plakát) na čtvrtku formátu A2, který by ostatním žákům (třídy, ale i celé školy), učitelům, rodičům a dalším návštěvníkům školy představil osobnost chemika Kekulé.
Úkol má dvě základní roviny:
Je vhodné připomenout žákům, aby si rozdělili ve skupině úkoly. Někteří žáci mohou být lepší v získávání informací, jiní, často ti, pro které chemie není právě oblíbeným předmětem, jsou schopní vymyslet grafickou podobu, vydovádí se v barvách, velikostech a tvarech písmen.
Ujasnění si, kdo co zařídí a jak budou ve skupině jednotliví členové komunikovat, protože z organizačních důvodů je nutné informace získávat i mimo vyučování. Učitel zajistí čtvrtky, lepidla a nůžky do každé skupiny. Ideální samozřejmě je, pokud je v učebně chemie PC s připojením k internetu a barevná tiskárna. Ostatní materiál si zajistí sami žáci - často využívají různé ozdobné nůžky, barevné papíry atp.
Skupina A - Životopis Friedricha Augusta Kekulého:
Skupina B - Kekulé a aromatické sloučeniny
Skupina C - Kekulé a Čechy
Skupina D - Kekulého součastníci
Skupina E - Kekulé a izomerie
Skupina F - Kekulé a čtyřvazný uhlík
Skupina G - Kekulému podobné osudy
Na zadání práce stačí zpravidla půlka vyučovací hodiny, je však potřeba dát žákům čas vytvořit pracovní skupiny, aspoň rámcově si vybrat co nejbližší téma posteru a dohodnout se na dalším postupu.
Mezi první a druhou fází by mělo být dostatek času pro sbírání informací. Zažil jsem i snahu kontaktovat jednoho z možných potomků Kekulého. Byla to určitě zajímavá konfrontace. Zmíněný pán sám netušil, zdali známý chemik je jeho příbuzným, nicméně bychom měli žáky upozornit, že jsou lidé, kteří mají rádi více soukromí. Ideální je, aby mezi zmíněnými etapami byly aspoň dva víkendy. Mezitím je potřeba žámkům projekt připomínat a průběžně zjišťovat, jestli se jejich práce nějak pohnula.
Za předpokladu, že mají žáci vše dopředu připraveno, stačí na konečnou instalaci materiálů na čtvrtku jedna vyučovací hodina. To je však situace spíše výjimečná. Záleží na nás, zdali si můžeme dovolit obětovat další hodinu či spíše donutíme žáky pracovat na zadání o přestávkách. Většinou se přesvědčit dají, neboť je na nich vidět, že je práce baví a mají potřebu ji dokončit.
I v poslední fázi počítám s jednou vyučovací hodinou. Podle mě nestačí pro postery jen najít místo pro vyvěšení, ale je nutné si je aspoň v rámci třídy okomentovat. Žáci předstupují po skupinách před ostatní a mají pět minut na to, aby představili svou práci. Znovu představují, jaké bylo jejich zadání. Vysvětlují, zdali se ho důsledně drželi, případně, co je vedlo k tomu, že se od něho odklonili. Ostatním s posterem v ruce zdůrazňují nejzajímavější informace, které objevili. Mohou upozornit na své záměry v grafickém zpracování apod.
Po představení následuje instalace, zpravidla na šňůru nataženou v zadní částí třídy či učebny. Žáci si na závěr poznatky získané všemi pracovními skupinami ověřují kontrolním testem.
Friedrich August Kekulé se narodil 7.9. 1829 v Darmstadtu (Německo), ale pocházel ze starého českého šlechtického rodu, který se psal s přídomkem ze Stradonic. Příslušníci rodu byli vyhnáni z Čech pro účast na povstání proti Ferdinandovi II.
Působil dále nejen v Německu (zejména v Reichenau, v Heidenbergu a Bonnu), ale i v Londýně a zejména v belgickém Gentu. Věnoval se především určování mocenství prvků, zajímalo ho uspořádání atomů v molekule, přičítá se mu objev čtyřvaznosti atomu uhlíku a známý je především díky objasnění struktury benzenu. Vypráví se o něm, že na strukturu benzenu přišel díky snu - zjevil se mu v podobě hadů zakousnutých do svého ocasu. Jeho kritici jej však popisovali jako kruh opic s ocasy či banány, které měly znázorňovat navázaný atom vodíku.
Kekulého zásluhy o objev struktury benzenového jádra se také už století zpochybňují. Kekulému se prý v roce 1861 dostala do rukou kniha, kterou napsal tehdy ještě málo známý rakouský chemik a fyzik Josef Loschmidt. Mělo se to stát čtyři roky před tím, než Kekulé zveřejnil svou představu cyklické struktury benzenu. Zmíněná kniha obsahuje 368 grafických zobrazení, z nichž 121 se týká aromatických sloučenin.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Článek je zařazen v těchto kolekcích: