Součástí charakteristiky vyučovacího předmětu jsou Výchovné a vzdělávací strategie. Představují společné postupy, metody a formy práce a činnosti uplatňované ve výuce i mimo výuku, které v daném vyučovacím předmětu vedou k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí. Měly by směřovat k osvojování některé z klíčových kompetencí, případně i k více klíčovým kompetencím.
Formulaci výchovných a vzdělávacích strategií lze považovat za jednu z nejobtížnějších částí tvorby učebních osnov daného vyučovacího předmětu, protože se tu propojuje jak stránka významová (co a proč formulovat), tak i stránka jazyková (jak formulovat).
Co je pro rozpracování výchovných a vzdělávacích strategií charakteristické
Vycházejí:
- z výchovných a vzdělávacích strategií vytvořených na úrovní školy (viz Charakteristika ŠVP);
- ze znalostí klíčových kompetencí, protože jejich utváření podporují;
- z cílového zaměření vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví (formování celoživotní odpovědnosti za své zdraví, formování pozitivních mezilidských vztahů, utváření praktických životních dovedností podporujících zdravý duševní a sociální život aj.).
Na jejich rozpracování se podílejí všichni učitelé daného vyučovacího předmětu a společně je i ve vzdělávacím procesu uplatňují.
Při vymezování výchovných a vzdělávacích strategií se doporučuje pracovat s otázkami typu: Co budou všichni učitelé daného vyučovacího předmětu uplatňovat? Jak budou ve výuce postupovat, aby u žáků podporovali osvojování konkrétních klíčových kompetencí?
Klíčové kompetence ve zkratce
Na úrovni RVP ZV jsou vymezeny tyto klíčové kompetence (KK):
| kompetence k učení |
kompetence k řešení problémů |
| kompetence komunikativní |
kompetence sociální a personální kompetence |
| občanské |
kompetence pracovní |
- Představují soubor předpokládaných vědomostí, dovedností, postojů a hodnot, které žáci potřebují pro svůj osobní rozvoj, aktivní zapojení do společnosti a budoucí uplatnění v životě.
- V RVP ZV jsou formulovány pro výstup z 9. ročníku.
- Žáci si je osvojují v průběhu celého vzdělávání (proces osvojování KK nelze považovat za uzavřený, pokračuje i v dalším průběhu života).
- Ve vzdělávacím procesu nestojí KK izolovaně, vzájemně se propojují (mají nadpředmětovou podobu a jsou výsledkem celkového procesu vzdělávání).
- Předpokladem úspěšného osvojování KK je dosažení optimální vyváženosti mezi osvojováním vědomostí a dovedností, formováním postojů a utvářením životních hodnot.
Doporučované postupy při rozpracování výchovných a vzdělávacích strategií na úrovni vyučovacího předmětu (pro všechny učitele vyučovacího předmětu na dané škole):
- Navážeme na výchovné a vzdělávací strategie vytvořené na úrovni školy.
- Vymezíme specifické postupy, metody a aktivity, které povedou k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí (KK) ve vyučovacím předmětu Výchova ke zdraví (název vyučovacího předmětu je orientační).
- Promyslíme a následně se dohodneme na nejvhodnějším způsobu formulace výchovných a vzdělávacích strategií.
- Provedeme jejich zpětnou korekci ve vztahu:
- ke strategiím vymezeným na úrovni školy (viz obecné kapitoly ŠVP) a ke klíčovým kompetencím;
- k vzdělávacímu obsahu vyučovacího předmětu (výstupy, učivo);
- k našim představám, co skutečně chceme a jak to jako učitelé dovedeme uplatňovat.
Chyby, které se při formulování výchovných a vzdělávacích strategií objevují:
- Strategie jsou příliš obecné a odpovídají více strategiím vytvořeným na úrovni školy, nezohledňují konkrétní specifika a možnosti daného vyučovacího předmětu (např. "učitel vede žáky ke spolupráci" - strategie je obecně platná pro učitele všech vyučovacích předmětů).
- Jsou často zaměňovány za cíle (např. dosáhnout něčeho, naučit žáky něco).
- Málo podporují aktivní a samostatnou činnost žáků.
- Při jejich formulování jsou volena nevhodná uvozovací slovesa (např. "učí žáky"...). Výraz "učí" navozuje proces učení, ale nevypovídá o tom, jaký postup (strategii) zvolíme, abychom žáka naučili (např. učitel vytváří podmínky/prostor pro ..., předkládá žákům náměty k samostatnému uvažování a řešení úkolů aj.).
Konkrétní příklady vymezení výchovných a vzdělávacích strategií vyučovacího předmětu rozpracovaného ze vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví
KOMPETENCE K UČENÍ
Na úrovni školy
Všichni učitelé dané školy (budou):
- využívat pozitivní motivaci jako jeden ze základních postupů pro utváření trvalého zájmu o učení;
- umožňovat žákům hodnotit svou činnost, výsledky své práce a vlastní pokrok; navozovat situace pro sebehodnocení žáků.
Na úrovni vyučovacího předmětu
Všichni učitelé daného vyučovacího předmětu budou:
- předkládat žákům dostatek informačních zdrojů k problematice zdraví;
- vytvářet pro žáky příležitosti k jejich zpracování a vyhodnocení;
- uplatňovat ve výuce aktivizující metody, které žákům přiblíží problematiku zdraví z různých pohledů a vybaví je sociálními dovednostmi pro zdravý a bezpečný život.
Žák na úrovni osvojování kompetence k učení dovede:
- vyhledávat, třídit, zpracovávat a vyhodnocovat informace o podpoře a ochraně zdraví a podle svých individuálních schopností je uplatňovat v praktickém životě.
Charakteristika dovedností (viz Žák na úrovni ...) není pro zpracovatele učebních osnov daného vyučovacího předmětu závazná. Záměrem je ukázat na několika příkladech, jak výchovné a vzdělávací strategie u žáků přispívají k utváření jednotlivých klíčových kompetencí.
Dále jsou uváděny příklady vymezení výchovných a vzdělávacích strategií pro jednotlivé kompetence na úrovni vyučovacího předmětu.
Kompetence k řešení problémů
Všichni učitelé daného vyučovacího předmětu budou:
- předkládat žákům náměty k samostatnému uvažování a řešení problémů, problémové nebo krizové situace;
- aktivizovat žáky k uvažování o problému a jeho možném řešení prostřednictvím specifických metod a forem práce (dialog, brainstorming, kooperace, kritické myšlení aj.);
- vybízet žáky k porovnávání názorů, mediálních tvrzení a vlastních zkušeností se zdravím, k vyhodnocování a vyvozování závěrů v rovině chování, rozhodování a jednání v různých životních situacích.
Žák na úrovni osvojování kompetence k řešení problémů dovede:
- analyzovat dílčí problémy v oblasti péče o zdraví;
- hledat řešení k problémům souvisejícím s fyzickým a psychosociálním zdravím a vyvozovat z nich závěry pro svoje chování, jednání a rozhodování.
Kompetence komunikativní
Všichni učitelé daného vyučovacího předmětu budou:
- vytvářet pro žáky příležitosti k formulování a obhajování vlastních myšlenky a názorů na problematiku zdraví;
- vytvářet žákům podmínky pro uplatňování osvojených modelů komunikativních dovedností při kooperaci s vrstevníky, při řešení problémových a krizových situací, při kontaktu s poradenskými centry;
- uplatňovat ve výuce efektivní strategie k osvojení specifických dovedností komunikační obrany proti agresi a manipulaci.
Žák na úrovni osvojování kompetence komunikativní dovede:
- uplatňovat osvojené modely komunikativních dovedností při kooperaci s vrstevníky (srozumitelně a kulturně komunikovat ve skupině, aktivně naslouchat, nalézat společná řešení, hledat kompromis) a okolím;
- řešit modelové problémové a krizové situace (asertivní komunikace, dovednost komunikační obrany proti bezohlednosti, agresi a manipulaci).
Výchovné a vzdělávací strategie nemusí být formulovány ke každé klíčové kompetenci zvlášť. Je možný i model, kdy se strategie vytvářejí ke dvěma či více strategiím současně.
